×
Drony létající bez povolení se v poslední době v městských oblastech staly mnohem běžnějšími, a to o přibližně 60 % od roku 2022 podle údajů FAA. Už jen v minulém čtvrtletí bylo ohlášeno více než 400 případů v městských oblastech po celých Spojených státech. Města mají s těmito problémy značné potíže, protože lidé žijí pohromadě velmi hustě a není příliš možností kontrolovat, kdo kam létá. Nadšenci do dronů neustále narážejí do záchranářských vrtulníků, ruší práci hasičských jednotek a sledují sousedy přes zahrádkové ploty. Pamětníci si jistě vzpomenou na ten případ, kdy jeden šílený pilot dronu v roce 2018 uzavřel letiště Gatwick. Jenom jedno malé zařízení způsobilo obrovské chaosy, při kterých bylo zrušeno téměř tisíc letů během jediné noci. Situace se navíc zhoršuje. Nejnovější zpráva o ochraně letišť pro rok 2024 odhaluje něco znepokojujícího: někde na světě systémy bezpečnosti každých jedenáct minut zaznamenají neoprávněný dron, který se blíží k důležitým objektům.
Tři zóny s vysokým rizikem dominují obavám z bezpečnosti dronů:
Tyto objekty mají potíže se zastaralými systémy dozoru, které byly navrženy pro hrozby země, a proto zůstává vzdušný prostor nechráněný. Podle zprávy AP News se drony úspěšně dostaly do prostoru 12 jaderných elektráren a 9 věznic od roku 2022, což vedlo k revizi protokolů pro bezpečnost vzdušného prostoru u citlivých objektů.
Finálový zápas v roce 2023 byl kvůli létající dronové demonstraci s protestními letáky na hřišti zpožděn téměř o hodinu. Vyšetřování odhalilo, že osoba ovládající bezpilotní letadlo objevila mezeru v bezpečnostních opatřeních – konkrétně 300metrovou oblast, kam nezasahovala protidronová obrana stadionu. Průzkumy provedené Národní radou pro bezpečnost akcí zjistily, že podobné zranitelnosti existovaly téměř v devíti z deseti velkých sportovišť. Po tomto incidentu začaly úřady vyžadovat silnější vybavení pro rušení signálů na velkých shromážděních, zejména těch, která přitahují dav nad padesát tisíc lidí. Poptávka po těchto ochranných opatřeních prudce vzrostla, a to tak, že výrobci hlásili zhruba dvojnásobek předchozích prodejních čísel na protidronovou technologii během pouhého jednoho roku po události.
Protidronové zbraně fungují především pomocí rušení RF, které naruší spojení mezi letícími zařízeními a jejich ovladači. To obvykle donutí drony přejít do režimu nouzového přistání nebo se automaticky vrátit zpět. Také existuje něco jako GPS spoofing, který funguje společně s touto technikou. Vysílá falešné informace o poloze, takže drone zcela ztratí orientaci, kde ve skutečnosti je. V kombinaci tyto metody zvládnou rychle vyřešit přibližně 87 procent případů nelegálního používání dronů ve městech, a to tak, že během několika sekund přeruší signály ovládání.
Tři základní prvky definují moderní systémy:
| Komponent | Funkce |
|---|---|
| Vícepásmové RF senzory | Detekují signály 2,4 GHz, 5,8 GHz a GNSS |
| Směrových antén | Soustředí rušení do kuželů 30°–45° |
| Knihovny hrozeb | Rozpoznávají více než 1 200 komerčních modelů dronů |
Tato architektura umožňuje rychlou reakci a zároveň minimalizuje dopad na necílová zařízení.
Terénní data ukazují, že protidronové zbraně eliminují 94 % hrozeb do vzdálenosti 150 metrů. Vojenská zakázka z roku 2024 alokovala 75 milionů dolarů na 600 systémů, jejichž nasazení prokázalo:
Ačkoli RF rušení účinně zastavuje drony, operátoři musí dodržovat předpisy Federální komise pro komunikaci (FCC) týkající se využití frekvenčního spektra. Úzkopaprskové směrové antény snižují vedlejší rušení o 73 % ve srovnání s omnidirekčními systémy. Agentury stále častěji využívají protidronové zbraně s geoplotem, které se automaticky deaktivují v blízkosti letišť nebo uzavřených vzdušných prostorů, aby nedocházelo k rušení kritické infrastruktury.
Když veřejné bezpečnostní orgány nakupují vybavení na potírání dronů, obvykle se zaměřují na tři hlavní faktory. Prvním je účinný dosah, který je typicky pro většinu komerčně dostupných zařízení v dnešní době v rozmezí 1 000 až 2 000 metrů. Dále je to úhlová přesnost, která musí být poměrně přesná, zhruba plus minus jeden stupeň, aby zařízení skutečně zasáhlo cíl, na který je zaměřeno. A konečně hraje roli také hmotnost – ideálně pod 15 liber (cca 6,8 kg), aby mohli důstojníci zařízení rychle přenášet na místo nasazení. Podle zprávy Drone Defense 2024 systémy poskytující výkon 180 wattů a využívající 24voltové baterie představují ideální kompromis mezi dostatečnou silou potřebnou k zastavení dronů a zároveň dostatečnou mobilitou. Tento typ vybavení vyniká zejména na místech, kde se situace rychle mění, například na stadionech během sportovních událostí nebo v chaotických místech nouzových zásahů, kde záleží každá sekunda.
| Funkce | Vstupní modely | Profesionální systémy |
|---|---|---|
| Maximální účinný dosah | 800–1 200 m | 1 600–2 200 m |
| Frekvenční pásma | 2–3 | 5–7 |
| Hmotnost | 12–18 lb | 8–10 lb |
| Integrace | Samostatná | Připraveno pro API/síť |
Profesionální systémy snižují počet falešných poplachů o 73 % ve srovnání s levnějšími nástroji (Testovací řada Ministerstva vnitřní bezpečnosti 2023), což ospravedlňuje vyšší náklady u objektů s vysokým rizikem.
Když jsou moderní protidronové systémy připojeny prostřednictvím zabezpečených API rozhraní k dohledávacím sítím, fungují společně většinu času poměrně dobře – podle některých testů dokonce s účinností kolem 92 %. Tato konfigurace výrazně urychluje práci bezpečnostních týmů, protože hrozby se automaticky předávají lidem, kteří mohou zasáhnout. Letištní testy odhalily také něco pozoruhodného – reakční doba se snížila z přibližně 90 sekund na 15 sekund nebo méně, jak bylo uveřejněno v časopise Aviation Protection Journal minulý rok. Před nasazením jakéhokoli takového systému je však důležité zjistit, jaká pravidla platí na místě, kde systém plánujete používat. Mnoho zemí má přísné zákony týkající se těchto technologií – více než osmdesát zemí aktuálně omezuje přístup k civilním rušičkám rádiových frekvencí, pokud nebylo nejprve uděleno zvláštní povolení orgány.
